Výroba mýdla metodou za studena

V této kapitole se budu věnovat postupu výroby mýdla metodou za studena.

Metoda se nazývá za studena, protože se mýdlo při procesu zmýdelnění nezahřívá uměle (na sporáku nebo v troubě). Celý proces zmýdelnění probíhá za využití tepla, které reakce zmýdelnění přirozeně produkuje. Proces se nechá dojít samostatně po vylití do formy, během 24-48 hodin. Po této době je mýdlo dostatečně tuhé a předpokládá se, že je reakce zmýdelnění ukončena, nebo alespoň její větší část. Pak se mýdlo nakrájí na jednotlivé kousky, které se rovnoměrně rozloží a nechají zrát ještě dva-tři týdny. Během tohoto procesu mýdla ztratí přebytečnou vodu, zvrdnou a získají životnost. Také doběhnou zbytky zmýdelňovací reakce.

Doba zrání se liší od toho, jestli mýdlo prošlo fází gelu, nebo ne. V prvním případě mýdlo zraje rychleji.

Obecně platí, že čím déle mýdlo zraje, tím déle vydrží při používání (mýdlo se nezačne hned rozpouštět při kontaktu s vodou).

Já mýdlo přirovnávám ke kabinetnímu vínu - čím starší, tím lepší!


Základní kroky procesu výroby mýdla za studena (významně nižší bude popsán každý podrobně):


Jak již bylo zmiňované v úplně úvodním příspěvku blogu, mýdlo se vyrábí procesem zmýdelnění, tedy reakcí hydroxidu (sodného nebo draselného) a mastných kyselin tuků a olejů.

1.      Příprava roztoku NaOH
2.      Smíchání tekutých olejů s rozpuštěnými tuky
3.      Zmýdelnění: Smíchání olejů / tuků s roztokem NaOH (nejlépe za pomoci ponorného mixéru)
4.      Vylití hmoty do formy
5.      Po 24 hodinách krájení mýdla
6.      Mýdlo se nechá zrát během 2-3 týdnů

Pomůcky:

• Digitální kuchyňská váha - na vážení olejů, vody, NaOH a všech ostatních složek
• Ochranné brýle - použité při přípravě roztoku NaOH
• Ochranné rukavice - používané během celého procesu přípravy mýdla
• Silikonová stěrka (vařečka) - na míchání roztoku NaOH a pak na míchání mýdla. Dá se použít i dřevěná nebo jiná plastová. Dřevěná se však nedoporučuje, protože při dlouhodobém použití se projeví účinky NaOH a začne se štěpit.
• Hrnec na roztopení tuků (v mém případě smaltovaný, nebo nerezový, je to jedno, hlavně ne rezavý, ať Vám nezašpiní oleje). 
• Mydlotvorná nádoba - v mém případě často nerezový hrnec, plastová nebo skleněná nádoba - nejlépe s uchem, aby se pak hmota dobře lila do forem. V žádném případě však ne hliníková nádoba! (NaOH reaguje s hliníkem, nádobu poškodí!) - Já používám nejraději průsvitné nádoby, protože tak lépe vidím, co se děje s mýdlovou hmotou
• Nádoba na roztok NaOH - Na začátku jsem používala obyčejnou 7dcl skleněnou zavařovací láhev s vrchákom - není to nejlepší nádoba, protože nemá zobáček na nalévání, tak jsem si pořidila plastovou s uchem. Můžete použít jakoukoliv vysokou nádobu, nejlépe s držákem, umělohmotnou, skleněnou nebo nerezovou. Znovu připomínám - v žádném případě ne hliníkovou, NaOH reaguje s hliníkem a poškodí nádobu.
• Nádoba na vážení NaOH - někdy používám plastový kelímek, ale lepší je nerezová nádoba, zabraňuje totiž statické elektřině, která jinak při sypání NaOH způsobuje přilnutí kuliček NaOH ke stěnám nádoby.
• Po jednotlivých kusech natrhané kuchyňské papírové utěrky - nenahraditelné na utírání rozlitých olejů, utření láhve s roztokem NaOH v případě že se nějaká ta kapka usadí na vnějšku nádoby, jako podložky na postavení nádoby NaOH či oleje, podložka pod stěrku, kterou jste právě mísily mýdlovou hmotu
• Několik širokých nízkých plastových nádob, nebo plastové víčka - nepostradatelné pro náhlé odkládání čehokoliv, co se právě se dotýkalo NaOH, nebo jeho roztoku, oleje, nebo mýdlové hmoty
• Ponorný mixér - k urychlení míchání a celého procesu zmýdelnění.
• Forma na mýdlo - v mém případě buď osvědčená krabice od bot o rozměrech dna 28cm x 21.5cm, nebo dřevěná forma 28cm x 10 x 10, vyložené pečícím papírem tak, aby přesně obepínal vnitřek (jakékoliv nerovnosti je vidět na ztvrdnutém mýdle). Můžou být i formy silikonové, plastové, ... fantazii se meze nekladou. Znovu však ŃIKDY HLINÍKOVÉ!

Postup

1. Příprava roztoku NaOH - Prosím, před přípravou roztoku si určitě přečtěte následující základní bezpečnostní pravidla pro práci s NaOH a KOH.    Připravíme si digitální váhu na kterou položíme nádobu na roztok NaOH (na obrázku 7dcl zavařovací láhev). Na váze stiskneme tlačítko TAR, čímž ji vynulujeme. Nalijeme požadovanou hmotnost destilované vody do nádoby. V případě že přelijeme, odebereme - mnoho vody vyústí v příliš dlouhé zrání, nebo zabrání zmýdelnění.

Nádobu s vodou odložíme, váhu vynulujeme a postavíme nádobu na vážení NaOH. Znovu vynulujeme váhu, a pomalu nasypeme požadované množství NaOH do nádoby. (Pokud se mi někdy podaří nasypat více, používám malou lžičku na odebrání NaOH, které pak vrátím zpět do láhve.)         Připravíme si silikonovou stěrku (nebo jinou míchací vařečku) a pomalu, za stálého míchání sypeme NaOH do nádoby s vodou. Mícháme dokud se všechen NaOH nerozpustí. Při tomto procesu se roztok zahřeje až na 90°C, a vznikají výpary, které nechceme dýchat. Vždy pracujeme vedle otevřeného okna, a zadržujeme počas míchání dech, nejlépe když na chvilku odejdeme. Nádobu pak postavíme někde bokem a přikryjeme víčkem aby se nám roztok nevypařoval. Roztok necháme vychladnout na 37 ° C. Někde řadí chladit až na 27 ° C, pokud je to někde v tomto rozmezí, tak je to OK, já jsem zatím nepozorovala žádné rozdíly. Důležité je jen aby nebyly velké teplotní rozdíly mezi oleji a NaOH.

Pro kontrolu teploty používám digitální teploměr, jehož sondu položím do nádoby s roztokem NaOH a pak už jen sleduji kdy teplota dosáhne požadovanou hodnotu. Šetří to hodně času a nervů, protože předtím jsem chodila s teploměrem každých 5 minut, otevírala láhev a nořila teploměr, čekajíce na odčítání teploty. Chlazení NaOH se dá urychlit postavením nádoby do studené vody.
2. Příprava olejů 
• Pevné oleje / tuky vážím přímo do hrnce, kde je budu rozpouštět, tekuté pak do mýdlotvorné nádoby. 
• Je třeba si dávat pozor na maximální hmotnost kterou vaše váha může odvážit. Hmotnost nádoby a vážených olejů dohromady by ji neměla překročit. Moje váha váží až do 5kg a nádoba váží méně než dvě kila. Při malých množstvích mýdla (do 3 kg) je to tedy v pohodě.
• Procedura vážení olejů je následující:
• Nejprve navážíme do mýdlotvorné nádoby tekuté oleje: Nádobu postavíme na váhu, vynulujeme, nalijeme první olej v dané hmotnosti, vynuluje, nalijeme do téže nádoby druhý olej dané hmotnosti, vynulujeme a tak pokračujeme dokud nemáme v nádobě všechny tekuté oleje. Někteří doporučují vážit každý olej zvlášť, protože pokud náhodou v procesu přidávání druhého až n-tého oleje hmotnost přeženete, už daný olej nemůžete odebrat, protože je smíchán s ostatními. Můj názor je takový, že vážením každého oleje v jiné nádobě za první zašpiníte množství dalších nádob (a kdo to má pak mýt), jednak při přelévání do mýdlotvorné mísy na stěnách nádoby vždy zůstane jisté množství oleje. Pokud vážíte přímo do mýdlotvorné mísy a dáváte si pozor, nikdy se Vám nestane že byste prolili o více než několik gramů, což je zhruba stejné množství, které byste ztratili na stěnách nádob vážením olejů zvlášť. Z praktického hlediska je vždy lepší mít oleje více než méně, protože o trochu více oleje akorát znamená jemnější mýdlo. Méně oleje může znamenat více vysušující mýdlo. Podobným způsobem vážím pevné oleje / tuky do hrnce, které pak rozpustím.  
• Tuky necháme rozpustit na nejmírnější ohni a nádobu odstavíme, když je rozpuštěna asi polovina. Zbytek se rozpustít působením nahromaděného tepla odstavené nádoby. Důvod je ten, že ncehceme tuky zahřát na příliš vysokou teplotu, protože pak trvá dlouho jejich ochlazení. 
• Nakonec vlijeme rozpuštěné tuky do mýdlotvorné nádoby s naváženými tekutými oleji a promícháme stěrkou. 
• Oleje necháme vychladnout na PŘIBLIŽNĚ stejnou teplotu jako roztok NaOH. Čím déle vyrábím mýdlo, tím méně se trápím s teplotou olejů a roztoku NaOH. Jak jsem dlouhým studiem pochopila, teploty je důležité sledovat hlavně jako funkci toho, zda chceme dosáhnout fázi gelu nebo ne, a to je zas závislé na typu olejů a množství vody. Takže neexistuje jediná teplota, která by vždy vyústila v gelovou fázi bez ohledu na recept. Jsou dokonce i tací, kteří dělají mýdlo při pokojové teplotě - to znamená, že nerozpouštějí tuky, ale nalijí do nich přímo právě namíchaný - a tím pádem horký - roztok NaOH, a nechají tuky rozpustit působením tohoto tepla. Tato metoda má svoje úskalí a pokud jste začátečníci, tak Vám vřele doporučuji držet se návodu, nechat vychladnout tuky i oleje na stejnou teplotu, protože jinak mohou přijít překvapení, se kterými si umí poradit jen zkušený mydlář.
  
3. Zmýdelnění - Přesvědčíme se, že roztok NaOH a oleje vychladly na potřebnou teplotu. Pokud má NaOH méně než je požadovaná teplota, není to tak hrozné, rozhodně lepší než kdybychom riskovali jeho ohřívání!
   
   
   
   Roztok NaOH pomalu vlijeme do mýdlotvorné mísy s oleji a tuky, za stálého míchání stěrkou. Stále máme na sobě ochranné rukavice!
   
   
   
   
   
   Odložíme prázdnou nádobu z roztoku NaOH (nejlépe na bezpečné místo, nejlépe do výlevky) a mícháme. Můžeme pozorovat jak se hmota mění, průzračná olejová hmota postupně matně a stává se světlejší. To reaguje NaOH s mastnými kyselinami olejů a tvoří mýdlo. Díváte se na proces zmýdelnění.
   
   
   
   
   
   Když je hmota promíchaná (cca 10-30 sekund), vybereme stěrku (odkládám ji na papírovou kuchyňskou utěrku) a pokračujeme s pomocí ponorného mixéru. Mixujeme dokud hmota nedosáhne takzvanou "stopu (anglicky trace)". Je dobré před zapnutím mixéru ho trochu naklonit, aby vzduchová bublina, kterou jste mixérem ponořili do hmoty vybublala na povrch.
   
   
   Stopa je stav, kdy se oleje a roztok NaOH už neoddělují po zastavení míchání - jedná se tedy z fyzikálně-chemického hlediska o EMULZI. Asi jako když děláte majonézu. Obvykle je hmota tehdy dostatečně hustá, řekněme jako žampionová krémová polévka, ale nemusí. Někteří mydláři v mixování pokračují a mixují až do velmi hustého krému, jiní vylévají ve velmi tekuté stopě. Před pár lety se ještě používalo výhradně ruční míchání vařečkou / stěrkou, a dosažení stopy trvalo s přestávkami v míchání i několik hodin. Naštěstí někoho rozumného napadlo použít ponorný mixér, který tento čas zkrátil na několik desítek sekund až pár minut (závisí id receptu).
   
   
   
4. Pridanie farbiva a vône
   Po dosažení stopy, ještě před vylitím do formy můžeme přidávat barviva a vůně. Různým typům přírodních barviv a vůní se budu věnovat v některém z příštích příspěvků.                                           Základní pravidlo k barvení: Barvu je vždy dobré nedříve rozpustit a rozmíchat v menším množství mýdlové hmoty, nebo glycerinu a až pak ji zamíchat do zbytku hmoty.                                                                         Základní pravidlo k použití vůní: Přidání esenciálních olejů může urychlit proces zmýdelňování, což znamená případné ztuhnutí hmoty. I proto se esenciální oleje přidávají až na konec, těsně před vylitím do formy. Samozřejmě, forma musí být v každém případě připravena již na začátku celého procesu.

5. Nakonec se mýdlo vylije do forem

Forem, do kterých se mýdlo vlévá je nespočetně mnoho. Nejlépe je, když zajišťuje co nejmenší ztrátu tepla (i když pozor, to neplatí u mýdel s obsahem medu nebo mléka, které se zvyknou přehřívat). Časté jsou dřevěné formy s pokličkou nebo bez ní, jejichž silné stěny zadrží teplo produkované reakcí:

V případě použití tenkostěnných forem (například moje oblíbená krabice od bot), je dobré určitě formu zakrýt víčkem a zabalit do deky.
V případě, že je forma dřevěná nebo papírová (krabice od bot), vždy je ji potřeva vyložit buď voskovým papírem (já používám velmi úspěšně obyčejný papír na pečení), případně plastovou fólií. Tím se zabrání vsáknutí mýdla do formy.


Recepty pro inspiraci naleznete zde